|
|
Targeted Killing as a Counterterrorism Instrument: Evaluating Impacts on The Islamic State and Al Qaeda
Štěpán, David ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje cílené zabíjení jako protiteroristický nástroj a vyhodnocuje jeho dopad na Islámský stát a al-Káidu ve dvou případových studiích, přičemž jedna je zaměřena na následky zabití vůdce Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího a druhá zkoumá zabití Usámy Bin Ládina. V této práci byla aplikována teorie dekapitace vedení a je představen akademický diskurz týkající se této teorie. Legální a morální aspekty cíleného zabíjení jsou v práci taktéž krátce rozebrány. Analýza kombinuje kvantitativní výzkum v podobě deskriptivní statistiky dat teroristických útoků a kvalitativní evaluaci jiných protiteroristických opatření, politických a společenských faktorů týkající se zkoumaných operací cíleného zabití. Práce potvrzuje některé obecné předpoklady z dosavadního výzkumu z oblasti teorie dekapitace vedení. Při provádění cíleného zabíjení je třeba brát v úvahu mnoho faktorů, jako je například stáří organizace či její struktura. Studie potvrzuje, že cílené zabíjení vysoce postavených vůdců teroristických organizací může mít vliv na zvýšenou míru sebevražedných útoků v krátkodobém časovém horizontu. Práce dále dokazuje, že cílené zabíjení nemá vliv na pokles úmrtí způsobených teroristickými útoky, může ale negativně ovlivnit operační kapacitu dané teroristické organizace.
|
|
|
Koncepční přístupy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spolkové republiky Německo k protiteroristickým legislativním opatřením
Hajn, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Protiteroristická legislativa prošla v Evropě po útocích z 11. září 2001 výraznými proměnami. V práci Koncepční přístupy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spolkové republiky Německo k protiteroristickým legislativním opatřením autor demonstruje rozdílný přístup Spojeného království a Německa k problematice protiteroristických zákonů od roku 2001 do roku 2016. Na začátku práce autor osvětluje problém s charakterizováním pojmu terorismus v dnešní době a to, jak je tento pojem ukotven v legislativě obou zemí. Hlavní stať práce je následně rozdělena podle země do dvou větších bloků. V každé zemi byly vybrány tři zákony, kterým se autor věnuje podrobněji. Zde se práce zaměřuje na největší změny oproti předešlým legislativním úpravám. Relevantnost popisovaných zákonů je postavena na míře změn, které zavádějí, především pak oblasti, které daný zákon přímo ovlivňuje. Autor se v práci věnuje i debatám, které vznik daných zákonů doprovázely. Předkládaná práce tak chce na příkladu dvou důležitých aktérů na poli evropské bezpečnosti demonstrovat rozdílný přístup k protiteroristické legislativě. Klíčová slova Spojené království, Německo, terorismus, protiterorismus, legislativa, zákony, přístup
|
|
|
Terorismus a jeho trestněprávní aspekty
Kořínek, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce nese název Terorismus a jeho trestněprávní aspekty. Dílo je rozčleněno do čtyřech kapitol, každá věnující se fenoménu terorismu z trochu jiného hlediska. První kapitola se věnuje základním východiskům terorismu, čímž vlastně je jakousi vstupní branou do zkoumané problematiky. Obsahem této kapitoly je i historický exkurz k formování univerzálních teoreticko-doktrinálních definic terorismu. Po definování terorismu se dostáváme k jeho dílčím znakům, příčinám a samozřejmě i důsledkům teroristického počínání. Opomenutou nezůstává ani vykonstruovaná klasifikace terorismu, vlastně provedení jeho typologie. Druhá kapitola se nese v duchu trestněprávní kodifikace terorismu na úrovni vnitrostátní právní úpravy České republiky a Slovenské republiky. V rámci této kapitola je proto představena platná právní úprava trestního práva vymezující trestný čin teroristického útoku a terorizmu. K tomu je představena i související trestná činnost jakkoli se vážící k terorismu jako kybernetická kriminalita, ekonomická kriminalita a násilná kriminalita. Zejména pak oblast kybernetické kriminality představuje novum z hlediska trestní jurisprudence. Následně je pozornost přenesena na selektované trestněprávní nástroje boje proti terorismu jako evropský zatýkací rozkaz, teroristickou vazbu a jiné. Samozřejmě...
|
|
|
Limitující faktory protiteroristických mechanismů Evropské unie
Pospíšil, Petr ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Východiskem práce jsou dva probíhající trendy: výskyt teroristických útoků v Evropské unii a vytváření protiteroristických institucí na úrovni Evropské unie. Oba trendy mají narůstající výskyt: teroristických útoků na území EU přibývá navzdory stale užší spolupráci na unijní úrovni v bezpečnostní a protiteroristické oblasti, která se projevuje vytvářením nových opatření a orgánů. Autor si proto klade otázku, jaké faktory brání lepšímu fungování unijních protiteroristických mechanismů. Analýze je podrobeno šest nejvýznamnějších institucí s výlučně či převážně protiteroristickým mandátem. Jednotlivé limity jejich fungování autor zařazuje do vlastní klasifikace, kterou vytvořil na základě obecné institucionální teorie, konkrétně teorie režimů. Pozornost je soustředěna především na modus operandi mezi protiteroristickými orgány EU a jejich protějšky na národní úrovni, v rámci jednotlivých členských států. U každé ze zkoumaných institucí tak vyhodnocuje následující kritéria. Zaprvé, přítomnost ustáleného jednání ve smyslu spolupráce orgánů členských zemí s unijními protiteroristickými institucemi. Zadruhé, subjektivní vnímání této spolupráce ze strany národních orgánů jako žádoucí a potřebné. Zatřetí, vymahatelnost této spolupráce ze strany unijních orgánů.
|
|
|
Israeli Precision Strikes after the Second Intifada: On Target or Missing the Mark?
Hawkins, Andrew ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Během Druhé Intifády, Izrael šokoval mezinárodní společenství tím, že se stal první zemí na světě, která veřejně přiznala užití politiky cíleného zabíjení. Přestože byla tato metoda využívána Izraelem už v předchozích konfliktech, Druhá Intifáda byla zlomovým bodem v izraelské historii z důvodu série dramatických změn, která jejich cílená politika představovala, jež se ostře lišila od té využívané předtím. Za použití srovnávací analýzy, se tato diplomová práce zabývá 38 případy izraelských cílených operací provedených před a během Druhé Intifády s cílem určit, zda změny provedené v politice během Druhé Intifády vyústily ve více či méně úspěšné cílové operace ve srovnání s těmi vykonanými před touto dobou. Výsledek této studie naznačuje, že s příchodem politických změn, izraelské cílové operace během Druhé Intifády byly méně úspěšné než ty vykonané před ní.
|
|
|
Útvar rychlého nasazení: Vnímání terorismu příslušníky protiteroristické jednotky ve vztahu k české bezpečnostní politice
Hladík, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky (ÚRN) jako o specifické protiteroristické jednotce. Cílem bádání bylo vykreslení pozice útvaru v kontextu strategických zájmů ČR. Zároveň provést hlubší rozbor významu tohoto typu bojové jednotky pro principy společenské smlouvy - Ústavy ČR. Nejprve byl vytvořen model inovativního terorismu a následně teroristy, následován anti-modelem antiterorismu a antiteroristy. Následně je popsán vzájemný vztah těchto protipólů se svými implikacemi. Opíraje se o tento model vzájemné konfliktní dynamiky byl proveden empirický výzkum uvnitř ÚRN. Ten měl za cíl reflektovat teoretická zjištění a testovat modely pomocí kvalitativního pozorování a dotazování. Metody výzkumu kombinovaly techniky zúčastněného pozorování, neformální a nahrávané rozhovory s otevřenými otázkami, s řadou konzultací. Práce pak v závěrečné diskusi výsledků motivuje k zavedení inovujících protiteroristických mechanismů a politik. Klíčová slova: Útvar rychlého nasazení; ÚRN; URNA; terorismus; politické násilí; protiterorismus; antiterorismus; speciální jednotka; protiteroristická jednotka; terorista; antiterorista; bezpečnost; Česká republika; bezpečnostní politika; bezpečnostní systém; Irák; Afghánistán
|
|
|
Vývoj terorismu se zaměřením na konvenční terorismus
BREHOVSKÁ, Lenka
Co znamená terorismus? Je to druh organizovaného násilí proti lidem, kteří nebojují. Mezi těmito oběťmi jsou většinou ženy, malé děti a staří lidé. Myslím ti lidé, kteří se nedokáží sami chránit. Hlavní důvod teroristů je stát se {\clqq}slavný``. Kořeny terorismu můžeme najít i v minulosti. Hlavní důvody páchání terorismu jsou etnické, náboženské, politické a ekonomické problémy ve společnosti. Také můžeme zmínit ideologický terorismus. Terorismus se změnil po Studené válce roku 1990. Ideologický terorismus se stal méně častý, ale stále ho můžeme najít například na Kubě, KLDR, než náboženský. Náboženský terorismus můžeme najít po celím světě hlavně v Iráku, Afghánistánu a mnoho jiných. Po tragických událostech ve Spojených státech se stal terorismus mezinárodním problémem. Můžeme vidět, že teroristické útoky e po roce 2001 staly více časté. S vývojem nových zbraní se terorismus stává více nebezpečnější. Terorismus je mezinárodní problém a my musíme proti němu spolupracovat. Mnoho států a organizací jako OSN či NATO vytvářejí protiteroristické jednotky. Česká republika se také účastní v boji proti tomuto násilí a krutosti. V České republice jsou dvě velké protiteroristické jednotky. Policejní jednotka URNA a vojenská SOG. Ve světě to jsou například jednotky, GSG-9 v Německu, Alfa v Rusku, Delta ve Spojených státech či SAS ve Velké Británii. Jejich hlavní poslání je prevence a potlačování teroristických aktivit. Ve světě je mnoho druhů terorismu. Hlavní je mezinárodní terorismus, konvenční terorismus, superterorismus, elektronický terorismus či nukleární terorismus.
|
host ::
RSS.